Je tu s námi od samého počátku a zřejmě tu v určitých podobách s námi bude až do našeho konce. Trest smrti, nebo-li trest absolutní. Jen na málokteré téma se vedlo tolik diskusí a napsalo tolik článků. Nad tím, jak se ale postupně během dějin civilizace vyvíjel, se zamyslí už jen málokdo. Přitom jeho dnešní podoba je slabým odvarem toho, čím si museli projít zločinci v minulosti.

V první řadě měl tento hrůzný skutek sloužit k odstrašení ostatních zločinců od vykonávání jejich nezákonné činnosti. Důležité je ale upozornit na to, že každá společnost na váhu provinění pohlížela a pohlíží jinak. Například v Japonsku je cizoložství trestané tímto způsobem do dneška. Je to způsobené nejen odlišným náboženstvím, politickými či finančními podmínkami, ale také vyspělostí dané společnosti.

První důkazy existence trestu smrti nacházíme již z období paleolitu. Archeologické výzkumy v Addauře odhalily nástěnné malby, na kterých jsou zobrazené postavy stojící nad jedním svázaným provinilcem. Trest spočíval ve způsobu svázání, které viníkovi nedovolovalo se narovnat, sám by se totiž třeba jen jediným pohybem uškrtil.

V porovnání s trestem smrti ve starověku byli pravěcí lidé mírumilovní. V tomto období si spravedlnost brala hojně na pomoc zvířata. Ve starověkém Římě byli viníci v některých případech zašiti do koženého pytle spolu s vyhladovělým zvířetem a poté odsouzeni k sežrání zaživa. V Egyptě na zločince čekala koupel s krokodýly a v Indii ušlapání stádem slonů. Přitom k takovému rozsudku stačila „pouhá“ krádež v nočním městě. V tomto období docházelo i k hromadným trestům smrti. Jedním z nejznámějších je poprava celé tzv. Thébské legie císařem Maxmiliánem. Ta čítala na šest tisíc mužů, kteří byli povětšinou křesťanského vyznání a tak v jedné z rozhodujících bitev odmítli své životy položit za římské bohy.

Středověk si v brutalitě se starověkem nijak nezadal. Mezi oblíbené způsoby vykonání trestu smrti bylo upálení, oběšení, lámání v kole či uvržení do klece. Ta byla pak následně spolu s odsouzeným zavěšena do průčelí radnice či kostela ve městě. Tam viník zemřel před očima obyvatelů města na vyhladovění a dehydrataci. Jeho mrtvola pak zůstala v kleci do té doby, dokud neshnila a kosti se úplně nerozpadly. Dalším způsobem potrestání zločinců bylo setnutí hlavy nebo nabití na kůl. Nejčastějším důvodem tohoto rozsudku bylo obvinění z kacířství, čarodějnictví vlastizrady či z vraždy. Za vlády Ludvíka XVI. byla velmi oblíbeným prostředkem gilotina.

Novověk byl k trestu smrti shovívavější. Během celého 18. století se k němu začal formovat výrazný odpor a mnohde docházelo i k jeho zrušení. V novodobých dějinách pak bylo prvním státem, kde došlo k jeho zrušení roku 1786, Toskánsko. V habsburské monarchii byl pak za vlády císaře Josefa II. také zrušen, ale pouze dočasně. V Americe byl prvním státem, kde došlo k jeho úplnému zrušení Michigan. Prvním Evropským státem pak v roce 1867 Portugalsko. V Československu došlo ke zrušení až roku 1990, pouze v letech 1787 – 1795 byl za vlády Josefa II. v celé Habsburské monarchii zrušen.

Trest smrti mohl být vykonán pouze oběšením, od roku 1950 bylo pak povoleno i zastřelení. V období německé okupace byla oblíbeným nástrojem gilotina. Velkým odpůrcem trestu smrti byl prezident Tomáš Garrigue Masaryk, což bylo důvodem, proč v době jeho vlády bylo vykonáno pouhých 21 poprav z 433 zamýšlených. Celá šedesátá léta a poté až do revoluce 1989 byly popravy prováděny ve věznici na Pankráci. Po sametové revoluci byl trest smrti na území České republiky zrušen a nahrazen odnětím svobody na doživotí.

V dnešní době trest smrti není zrušen a je na denním pořádku ve státech, jako je Írán, Jordánsko, Saudská Arábie či v některých státech USA. Tam je trest smrti ale o něco humánnější než v ostatních zmíněných státech. V některých arabských státech je trest smrti proveden setnutím hlavy, zastřelením, ukamenováním nebo ubodáním. V Americe se setkáme s typickým elektrickým křeslem, které se ještě dodnes používá v americké Nebrasce či se smrtící injekcí, která se používá ve všech ostatních státech USA.

Jedním z důvodů, proč se vůbec začalo přemýšlet o zrušení trestu smrti bylo nebezpečí, že by mohl být odsouzen i nevinný člověk. Na druhou stranu by společnost přišla o strašáka pro recidivisty, kteří se často nepoučí a své zločiny navzdory různým trestům stále opakují…