V dnešním, druhém, díle této série se podíváme na nejznámější rychlopalnou zbraň na světě, legendu legend, AK-47!
Kalashnikov, známý i pod přezdívkami „Kalach“ či „Ákáčko“ je, jak jsem již v úvodu naznačil, pravděpodobně nejznámější útočná puška posledních padesáti let. První kus byl vyroben již roku 1947 (což poznáme i podle názvu) mladým tankistou rudé armády Michailem Timofejevičem Kalašnikovem. Ten utrpěl roku 1943 vážné zranění, a tak se během následující šestiměsíční rehabilitace začal zajímat o konstrukci zbraní a brzy postavil první exemplář budoucí legendy.
Během dvou let se samopal začal masově vyrábět v celé východní a jižní Evropě, zejména ve státech Varšavské smlouvy. Odhaduje se, že do dnešních dní je na světě cca 100 000 000 kusů, z toho asi 70 oficiálních, různě vylepšených typů!
Soudruh Kalašnikov se inspiroval konstrukcí německé StG 44 která se proslavila především v bojích na východní frontě. Zbraň je známá svou jednoduchostí, lze ji kdekoliv v poušti, džungli či ve vodě rozebrat a následně vyčistit, což si s konkurenční M16 americké výroby dovolit nemůžete.
Jednoduchá konstrukce byla hlavním požadavkem armády SSSR, protože bylo důležité, aby ji mohli rozebrat vojáci, mající rukavice (při -30°C by kůže přimrzla k ocelovému tělu). Navíc, je často používána povstalci na Blízkém východě či v rozvojových zemích Afriky. To proto, že lze s ní střílet prakticky cokoliv, co má přibližně stejné rozměry jako nábojnice. Efektivní dostřel s plnou automatikou je 300, s polo automatikou 400 metrů. Pálí 600 kulek za minutu o rychlosti 715 m/s.
Jednou z nevýhod je však hmotnost, která činí téměř 4,5 kilogramu s prázdným zásobníkem. Mezi další nevýhody patří velmi silný zpětný ráz a jednoduchá, na větší dálku poměrně nepřesná mířidla. Z tohoto důvodu se dá sehnat bez větších potíží různé příslušenství – od zaměřovačů přes delší hlavně až po tlumiče. Proto je tato zbraň vhodná pro boj prakticky kdekoliv. Desítky kombinací jednotlivých komponent Vám zaručí, že máte šanci na úspěch.
