V době, kdy otevřený svět ve videohrách teprve sbíral odvahu stát se něčím víc než jen kulisou, přišla v roce 2003 hra True Crime: Streets of LA a hodila na stůl odvážnou kartu – kombinaci filmového vyprávění, explozivní akce a detektivky s příchutí kung-fu. Po více než dvaceti letech od vydání je to ideální čas se ohlédnout a zjistit, proč tahle hra zůstává v paměti mnoha hráčů.
Město andělů na dosah ruky
Hlavní hvězdou hry není jen její drsný protagonista Nick Kang, ale především Los Angeles samo. Téměř 400 čtverečních mil města bylo digitálně přetvořeno s až překvapivou pečlivostí – od downtownu přes Venice Beach až po Hollywoodské kopce. Jasně, nejsou to Google Maps, ale v době svého vydání byl tento otevřený svět naprosto dechberoucí.
Kung-fu, zbraně a hlášky
Nick Kang je policejní renegát s osobností ne nepodobnou filmovým hrdinům jako Dirty Harry nebo Martin Riggs z Smrtonosné zbraně. Hra míchá střelbu z pohledu třetí osoby, pěstní souboje a jízdu autem ve stylu hollywoodských honiček. Tahle trojkombinace je možná trochu neohrabaná, ale má šmrnc a energii, která vás nutí pokračovat. A pak jsou tu hlášky – cynické, suché, někdy přehnané, ale vždy zábavné.
Příběh jako z akčního béčka (a to myslíme jako kompliment)
True Crime se nebojí kýče. Nick se vrací do akce, aby vyšetřil zmizení svého otce, a hned se zamotává do rozsáhlého kriminálního spiknutí plného triád, gangů a nadpřirozených prvků (!). Ano, tahle hra se nebojí být divoká – a právě díky téhle nespoutanosti si drží své místo v srdcích hráčů. Kromě toho přináší i volby – rozhodnutí hráče ovlivňují, jak se příběh vyvine, a dokonce jaký konec dostanete.
Soundtrack plný West Coast vibů
Hudební doprovod je jeden z klenotů této hry. Rapové skladby od Snoop Dogga, Westside Connection nebo Warren G krásně dokreslují atmosféru pouličního L.A. – navíc právě Snoop Dogg se ve hře objeví jako hratelná postava, pokud se vám podaří hru dohrát na 100 %. Stylová třešnička na dortu.
Verdikt
True Crime: Streets of LA není perfektní hra – má své technické mušky, místy těžkopádné ovládání a zastaralou grafiku. Ale co jí chybí na preciznosti, to dohání srdcem, originalitou a touhou být víc než jen klon GTA. Je to jako sledovat béčkový akční film na VHS s popcornem v ruce – a přesně tohle nostalgické kouzlo je důvod, proč si mini série True Crime zaslouží místo v galerii herních klasik.
Hodnocení: 75% – Stylové, zábavné, lehce šílené. A přesně takové, jaké L.A. často bývá.