Hrdelní trest řezání pilou, resp. nejohavnější řezničina v lidských dějinách, používaný hlavně ve starověku, patří mezi nejbrutálnější způsoby mučení. Jeho využívání se datuje už k prvnímu století našeho letopočtu a našel oblibu u Peršanů, Egypťanů, Thráků, Médů a následně i Římanů, Řeků, Makedonců a dokonce i Sparťanů. Nejznámějším milovníkem tohoto sadismu byl římský císař Caligula, obdivovatel pořádného utrpení, jež si výkon trestu s chutí, úsměvem a nadšením v očích užíval při popíjení alkoholických nápojů.

Zprvu byla oběť vložena do dřevěné bedny, v niž byla pevně zmáčknuta párem prken a přibližně ve výši pasu byla rozříznuta na dva kusy… ano, přesně tak jak to známe ze starých dobrých kouzelnických triků, které ovšemže také občas tu a tam nevyšly. Krutovládci však přišli na to, že utrpení není dostatečné a vymysleli menší upgrade – rozřezání těla podélně.

Rozřezání těla ruční pilou podélně se využívalo převážně pro mučení a usmrcení homosexuálů, ale můžeme Vás ujistit, že se nevyužívalo pouze pro tuto hrstku společnosti. Například v období Velké francouzské revoluce, kdy republikánská vojska v letech 1793 až 1796 krvežíznivě a bestiálně vyvražďovala vesnický katolický lid západofrancouzského kraje Vendée, jej právě přeživší využívali na zajaté vojáky, kteří jim vyvraždili milované příbuzenstvo… V Evropě byl tento druh trýznění překvapivě využíván v průběhu okupace Francie v roce 1940. Vykonavateli byli samozřejmě proslulí nacisté…

Co se samotného rozřezání týče, to vypadalo následovně: kat svou oběť pověsil za nohy hlavou dolů, což zapříčinilo lepší okysličení mozku díky návalu krve do hlavy a vedlo k mnohem většímu utrpení. Řezání vykonavatel začínal v oblasti třísel a když se ostré zuby pily zařezávaly do středu břišní dutiny, oběť až v tuto chvíli většinou ztrácela vědomí. Jen výjimečně se tento trest začínal u hlavy, jelikož značně zkracoval muka…